Rodinný slet

Účastnila jsem se rodinného sletu páníčků v Českým ráji. Byl to dost náročný den, po ranní procházce jsme hned vyrazili, dorazili na chalupu a tam bylo báječně.
Spousta věcí k prozkoumávání. Ale mě poštípaly vosy rovnou do čumáku, měla jsem ho asi hodinu hrozitánsky oteklej. Páníček se mi posmíval a volal na mne:
"Prasečí rypáčku"
Když už jsem byla unavená a chtěla se uložit ke spánku, přijela páníčkova sestřenka s Muffinem, je mu asi patnáct měsíců, ale i když už mám v kohoutku přes 40cm, není to vůbec vidět. A taky jsem ho nepřeprala ..... jednu chvíli se do mě pustil už vážně, až jsem měla šlinc nad okem :(

Ale jinak se mám báječně (až na malou rýmičku), protože má páníček dovolenou a tak s ním trávím spoustu času.

Pošramocené ego

Máme nového souseda - je o měsíc mladší než já, ale poráží mě. Já ho totiž nemám za co chytit, nemá takový plandavý uši :((((

Ale dejte mi čas a já při svý zákeřnosti už najdu způsob, jak ho zpacifikovat. Na to jsem zákeřná dost, muhehehe .:o)

Po dlouhé pauze

Můj páníček nemá čas psát mi deníček, protože je furt se mnou venku nebo má nějakou práci.

Ale já si žiju dobře, bydlím venku a konečně přestala ta vedra. Udržuju kontakt s ostatními psy (kromě souseda, toho jsem ještě nepoznala, protože se nastěhoval teď o víkendu).

Taky chodím s páníčkem na dlouhatanánský procházky, po kterých jsem úplně vyčerpaná. A po poslední takový ještě přijel páníčkův brácha a jeho děti, já jsem si s nimi hrála a pak když odjeli, jsem padla ta vlast.

Až bude mít páníček víc času, nahraje i nějaký fotky.

Kamna

Páníčci si pořídili kamna a hned je museli vyzkoušet. Já jsem šikovná, a proto se jich nedotýkám, ještě to ale musím pořádně vysledovat.

Tak jsem zase povyrostla

Docela to je vidět i na těch fotografiích. Za chvíli váhově doženu sousedovic ročního bígla.

Ten si k nám na zahrádku chodí hrát. Ale je to pro něj ďábelská zahrádka, protože když se rozvášním, tak pak kňučí u vrátek, aby ho už proboha pustili pryč ode mě! Jsem prostě dobrá a na mým území neporazitelná. Jo, a taky jsem trochu žárlivá, nesmím nechat páníčka hrát si s jinejma psama beze mě.

A to nejlepší nakonec - začala jsem spát v noci venku a jsem tak statečná, že jsem ani jednou nezaplakala. Páníčci mě hrozně chválej a já se jim ani nedivím.

Koukněte se do mý galerie ..... stojí to za to.

Další týden

... uběhl jako voda (do tý zatím nesmím :(). Chodila jsem na procházky, hrála si s páníčkem a paničkou, utužovala vztahy s okolím a taky jsem zlobila, protože jsem trochu tvrdohlavá. A co se stalo důležitýho?

Čtvrtek - byla jsem na očkování, samozřejmě velmi hodná a pochválená. Vlezla jsem i na váhu a mám asi 14kg. Rostu a můj páníček roste ze mě ...
Pátek - panička byla se mnou doma, byla jsem poprvé na procházce jen s paničkou. Ale zvládli jsme to obě! (Pán byl na fotbale, vyhráli jsme na falešnou Bohemkou 5:0, tak jsme měli radost - a ano jsem slávistka jako páníček, protože jsem už od mala sešívaná na hlavě)
Sobota - dvě dlouhatánský procházky s páníčkem a jeho synovcema. Byla jsem poprvé v lese, to vám byla paráda.

A nový psi za tu dobu - fenka rittchbacka Charlie Ann (a ta potvora si dělá zálusk na mýho Hakima, musím ji kontrolovat) a fenka vlkodava - sice jí bylo jen půl roku, ale byla obrovská a dost mi nafackovala při hře.

Bouda!

K sakru! Páníčci se vrátili z nákupu dřív a nachytali mě, jak spím v boudě. Teď už to neukecám a budou po mně chtít, abych bydlela venku furt :((( No co, chybama se pes učí ....

... ale zase jsem za odměnu získala krásnýho plyšovýho psa na hraní. Móóc krásně se s ním hraje!