Tak jsem zase povyrostla

Docela to je vidět i na těch fotografiích. Za chvíli váhově doženu sousedovic ročního bígla.

Ten si k nám na zahrádku chodí hrát. Ale je to pro něj ďábelská zahrádka, protože když se rozvášním, tak pak kňučí u vrátek, aby ho už proboha pustili pryč ode mě! Jsem prostě dobrá a na mým území neporazitelná. Jo, a taky jsem trochu žárlivá, nesmím nechat páníčka hrát si s jinejma psama beze mě.

A to nejlepší nakonec - začala jsem spát v noci venku a jsem tak statečná, že jsem ani jednou nezaplakala. Páníčci mě hrozně chválej a já se jim ani nedivím.

Koukněte se do mý galerie ..... stojí to za to.