Po dlouhé době

Uběhly čtyři měsíce, během kterých sem páníček moc nepsal. Měl moc práce a taky volný čas věnoval mně.
Co se za tu dobu stalo?

• Vyrostla jsem do krásy
• Závodně plavu a nechci vůbec z vody
• Jsem nadějná fotbalistka

A spoustu dalších věcí. Pokud se je páníčkovi podařilo vyfotografovat, najdete je v mé galerii.

Pomocnice

Pomáhla jsem páníčkovi montovat nábytek. Trvalo mu to celý den, a mám pocit, že beze mne by to nezvládl.
A všimněte si obojku po mamince, to jsem fešanda, co? A hlavně nepouští barvu ....

Byla jsem u "kadeřníka"

Ve skutečnosti jsem se byla vykoupat a zastřihnout, protože za čtrnáct dnů jedu na výstavu. To mi trvalo asi čtyři dny, kdy jsem si zvykala na slečnu-vystavovatelku. A takhle jsem byla krásná po návratu:
Mezitím, co jsem byla pryč, mi páníček natřel boudu, udělal novou střechu a připravil základy pro mojí vlastní terasu, abych ji měla stejnou jako páníčci.

A když jsem se (trošku s odporem k cestování v autu) vrátila domů, musela jsem si užít s paničky nohou. Žůžo!

Návrat z procházky

Takhle vypadám po návratu z procházku.

A úměrně tomu i smrdím.

Nemám strach z vody

... ba přímo naopak! Minulý týden jsem zjistila, že voda je skvělá zábava.

Zase je tady sníh

A já jsem jeho velká milovnice
Nemůžu se ho nabažit ...

Pěkný Nový rok

První sníh

První s níh v mém životě! Je to hrozně prima. Páníčci mi furt museli házet koule, ale některý jsem už nenašla a nemohla rozkousat.

A taky je hrozná sranda uklízet sníh. Taková skvělá hra!

Nadějná

Na výstavě v Letňanech jsem získala známku Nadějná.

Na to, že jsem tam byla bez páníčka, to je dobrý, ne?

Jo, a taky mi včera už bylo půl roku!

Blíží se můj velký den

Ahoj, páníček teďkonc nemá moc času na blogování, protože ho musí všechen věnovat mně. To mi vyhovuje .... já rostu jako z vody a přesně za týden mi bude půl roku.

Co je ale nejdůležitější, v sobotu jdu na svoji první výstavu. Tak mi držte palce, ať jsem krásná :o)

Snad si pak páníček najde trochu času, aby sem napsal, jak jsem dopadla.

Co je nového?

Páníček už nemá dovolenou ... ale o to víc se mi věnuje o víkendu.

Taky už máme hotovej celej plot, aby k nám nemohl sousedovic pes. Tak se s ním budu moc honit podél plotu.

A panička, ta si mě dala na platební kartu, heč. Vždycky, když mi bude něco kupovat, budu se na ni smát.

Rodinný slet

Účastnila jsem se rodinného sletu páníčků v Českým ráji. Byl to dost náročný den, po ranní procházce jsme hned vyrazili, dorazili na chalupu a tam bylo báječně.
Spousta věcí k prozkoumávání. Ale mě poštípaly vosy rovnou do čumáku, měla jsem ho asi hodinu hrozitánsky oteklej. Páníček se mi posmíval a volal na mne:
"Prasečí rypáčku"
Když už jsem byla unavená a chtěla se uložit ke spánku, přijela páníčkova sestřenka s Muffinem, je mu asi patnáct měsíců, ale i když už mám v kohoutku přes 40cm, není to vůbec vidět. A taky jsem ho nepřeprala ..... jednu chvíli se do mě pustil už vážně, až jsem měla šlinc nad okem :(

Ale jinak se mám báječně (až na malou rýmičku), protože má páníček dovolenou a tak s ním trávím spoustu času.

Pošramocené ego

Máme nového souseda - je o měsíc mladší než já, ale poráží mě. Já ho totiž nemám za co chytit, nemá takový plandavý uši :((((

Ale dejte mi čas a já při svý zákeřnosti už najdu způsob, jak ho zpacifikovat. Na to jsem zákeřná dost, muhehehe .:o)

Po dlouhé pauze

Můj páníček nemá čas psát mi deníček, protože je furt se mnou venku nebo má nějakou práci.

Ale já si žiju dobře, bydlím venku a konečně přestala ta vedra. Udržuju kontakt s ostatními psy (kromě souseda, toho jsem ještě nepoznala, protože se nastěhoval teď o víkendu).

Taky chodím s páníčkem na dlouhatanánský procházky, po kterých jsem úplně vyčerpaná. A po poslední takový ještě přijel páníčkův brácha a jeho děti, já jsem si s nimi hrála a pak když odjeli, jsem padla ta vlast.

Až bude mít páníček víc času, nahraje i nějaký fotky.

Kamna

Páníčci si pořídili kamna a hned je museli vyzkoušet. Já jsem šikovná, a proto se jich nedotýkám, ještě to ale musím pořádně vysledovat.

Tak jsem zase povyrostla

Docela to je vidět i na těch fotografiích. Za chvíli váhově doženu sousedovic ročního bígla.

Ten si k nám na zahrádku chodí hrát. Ale je to pro něj ďábelská zahrádka, protože když se rozvášním, tak pak kňučí u vrátek, aby ho už proboha pustili pryč ode mě! Jsem prostě dobrá a na mým území neporazitelná. Jo, a taky jsem trochu žárlivá, nesmím nechat páníčka hrát si s jinejma psama beze mě.

A to nejlepší nakonec - začala jsem spát v noci venku a jsem tak statečná, že jsem ani jednou nezaplakala. Páníčci mě hrozně chválej a já se jim ani nedivím.

Koukněte se do mý galerie ..... stojí to za to.

Další týden

... uběhl jako voda (do tý zatím nesmím :(). Chodila jsem na procházky, hrála si s páníčkem a paničkou, utužovala vztahy s okolím a taky jsem zlobila, protože jsem trochu tvrdohlavá. A co se stalo důležitýho?

Čtvrtek - byla jsem na očkování, samozřejmě velmi hodná a pochválená. Vlezla jsem i na váhu a mám asi 14kg. Rostu a můj páníček roste ze mě ...
Pátek - panička byla se mnou doma, byla jsem poprvé na procházce jen s paničkou. Ale zvládli jsme to obě! (Pán byl na fotbale, vyhráli jsme na falešnou Bohemkou 5:0, tak jsme měli radost - a ano jsem slávistka jako páníček, protože jsem už od mala sešívaná na hlavě)
Sobota - dvě dlouhatánský procházky s páníčkem a jeho synovcema. Byla jsem poprvé v lese, to vám byla paráda.

A nový psi za tu dobu - fenka rittchbacka Charlie Ann (a ta potvora si dělá zálusk na mýho Hakima, musím ji kontrolovat) a fenka vlkodava - sice jí bylo jen půl roku, ale byla obrovská a dost mi nafackovala při hře.

Bouda!

K sakru! Páníčci se vrátili z nákupu dřív a nachytali mě, jak spím v boudě. Teď už to neukecám a budou po mně chtít, abych bydlela venku furt :((( No co, chybama se pes učí ....

... ale zase jsem za odměnu získala krásnýho plyšovýho psa na hraní. Móóc krásně se s ním hraje!

Napajedlo

Páníček vyhrabal fotečky z mobilu, když nám sloužil jako napajedlo.

Abych nebyla nezdvořilá, tak vás seznámím: vzadu ritchback Hakim (1 rok), vlevo vlčák Jaff (7 měsíců) a vepředu já (3 měsíce).

Mazlení mi zatím nejde

Mazlení mi zatím moc nejde, protože musím do všeho hned kousat. Ale páníčci mají větší sílu, tak si mě občas odchytěj a pomuchlují ... ale mě se to ve skutečnosti líbí, jenom jim to neříkám.

Předevčírem jsem taky zažila úžasnou procházku - šli jsme paničce naproti autobusu hrozně daleko (až na Rohožník). Cestou zpátky jsme potkali Jaffa, tak jsem si s ním na cestě hrála. Když jsem už byla unavená, šli jsme ještě na návštěvu k Hakimovi a Lukášovi. Čtyři psi, já nejmenší, to byla prostě paráda ....
Taky jsem tam k nim vtrhla domů, abych jim ochutnala žrádlo. Pak zavřeli dveře a mysleli si, že na mě vyzráli. Cha! Já jsem je rozrazila hlavou a vtrhla tam znova. Vyhnali mě ven, ale hrozně se u toho smáli.
Fotečky z některých procházek jsou nově v mé galerii.