Tak jsem zase povyrostla

Docela to je vidět i na těch fotografiích. Za chvíli váhově doženu sousedovic ročního bígla.

Ten si k nám na zahrádku chodí hrát. Ale je to pro něj ďábelská zahrádka, protože když se rozvášním, tak pak kňučí u vrátek, aby ho už proboha pustili pryč ode mě! Jsem prostě dobrá a na mým území neporazitelná. Jo, a taky jsem trochu žárlivá, nesmím nechat páníčka hrát si s jinejma psama beze mě.

A to nejlepší nakonec - začala jsem spát v noci venku a jsem tak statečná, že jsem ani jednou nezaplakala. Páníčci mě hrozně chválej a já se jim ani nedivím.

Koukněte se do mý galerie ..... stojí to za to.

Další týden

... uběhl jako voda (do tý zatím nesmím :(). Chodila jsem na procházky, hrála si s páníčkem a paničkou, utužovala vztahy s okolím a taky jsem zlobila, protože jsem trochu tvrdohlavá. A co se stalo důležitýho?

Čtvrtek - byla jsem na očkování, samozřejmě velmi hodná a pochválená. Vlezla jsem i na váhu a mám asi 14kg. Rostu a můj páníček roste ze mě ...
Pátek - panička byla se mnou doma, byla jsem poprvé na procházce jen s paničkou. Ale zvládli jsme to obě! (Pán byl na fotbale, vyhráli jsme na falešnou Bohemkou 5:0, tak jsme měli radost - a ano jsem slávistka jako páníček, protože jsem už od mala sešívaná na hlavě)
Sobota - dvě dlouhatánský procházky s páníčkem a jeho synovcema. Byla jsem poprvé v lese, to vám byla paráda.

A nový psi za tu dobu - fenka rittchbacka Charlie Ann (a ta potvora si dělá zálusk na mýho Hakima, musím ji kontrolovat) a fenka vlkodava - sice jí bylo jen půl roku, ale byla obrovská a dost mi nafackovala při hře.

Bouda!

K sakru! Páníčci se vrátili z nákupu dřív a nachytali mě, jak spím v boudě. Teď už to neukecám a budou po mně chtít, abych bydlela venku furt :((( No co, chybama se pes učí ....

... ale zase jsem za odměnu získala krásnýho plyšovýho psa na hraní. Móóc krásně se s ním hraje!

Napajedlo

Páníček vyhrabal fotečky z mobilu, když nám sloužil jako napajedlo.

Abych nebyla nezdvořilá, tak vás seznámím: vzadu ritchback Hakim (1 rok), vlevo vlčák Jaff (7 měsíců) a vepředu já (3 měsíce).

Mazlení mi zatím nejde

Mazlení mi zatím moc nejde, protože musím do všeho hned kousat. Ale páníčci mají větší sílu, tak si mě občas odchytěj a pomuchlují ... ale mě se to ve skutečnosti líbí, jenom jim to neříkám.

Předevčírem jsem taky zažila úžasnou procházku - šli jsme paničce naproti autobusu hrozně daleko (až na Rohožník). Cestou zpátky jsme potkali Jaffa, tak jsem si s ním na cestě hrála. Když jsem už byla unavená, šli jsme ještě na návštěvu k Hakimovi a Lukášovi. Čtyři psi, já nejmenší, to byla prostě paráda ....
Taky jsem tam k nim vtrhla domů, abych jim ochutnala žrádlo. Pak zavřeli dveře a mysleli si, že na mě vyzráli. Cha! Já jsem je rozrazila hlavou a vtrhla tam znova. Vyhnali mě ven, ale hrozně se u toho smáli.
Fotečky z některých procházek jsou nově v mé galerii.

Vítězství po procházce

Konečně si páníček vzal na procházku foťák. Já jsem dělala všechno možný, abych mu utekla ze záběru, ale občas se mi to nepodařilo.

Ale jinak využíváme toho, že zemědělci sklidili pšenici a já mám najednou plno prostoru na zajímavý procházky.

Ale co je nejdůležitější - mám důkaz, že umím přeprat kamaráda Jaffa. A to je starší. Ale zatím ho přeperu, jen když si lehne na záda.

Hovno a Ighor

Tak včera na procházce jsem sežrala svoje první hovno. Páníček se tomu snažil zabránit, ale já jsem ho ošálila.
Je pravda, že pak se mnou moc nemluvil, říkal mi "Smradlavka" a "Prasátko", ale dneska už bylo všechno v pořádku. Vzal mě na dlouhatánskou procházku, vylezli jsme na vysokej kopec, páníček se pokochal výhledem do kraje a pak jsme šli zpátky.

Doma dělali pokus s Ighorem, nechali ho poprvé prolétnout. Já jsem ukořistila Ighorův oves, abych jim ukázala, že papouška nepotřebují, když mají mě.

Pak se dlouho snažili dostat Ighora do klece, já jsem si zatím hrála se soudem Roníkem. A kdyby vás náhodou zajímalo, jak Ighor vypadá, tak má vlastní galerii.

Srpnové stručně I.

Jak už jsem říkala, páníček i panička už oba chodí do práce a já se začínám přizpůsobovat jejich dennímu režimu. Taky už zvládám nové povely, třeba už skoro umím Lehni!, Sedni! umím bezvadně, asi jsem předčasně vyspělá.

Všichni taky říkají, že rostu jak z vody (a přitom rostu z granulí Purina ProPlan), už vidím na Igora z větší blízkosti. Občas, když mám radost, tak stojím u klece a štěkáním ho vyzývám ke hře. On si lozí po kleci a ignoruje mě :(

Taky už mám větší orientaci v okolních psech, ale ještě jsem je všechny nepřeprala. Ale až vyrostu ještě kousek, tak je srovnám. Dneska ráno na procházce mě pustili k Hakimovi (ritchback) na zahrádku, dobře se tam řádilo, ale ne úplně jsem vyhrála. Ale bojovná, to já jsem.

Začal nám srpen

.. a já jsem zase trochu povyrostla. Chodím už na delší procházky, jsem trochu tvrdohlavější a vůbec se toho děje hrozně moc.

1. paničce sundali sádru, takže už se s ní dá i hrát
2. začala jsem zůstávat přes den sama, ale zvládám to (i když chvílema je mi smutno)
3. byla jsem na dvou návštěvách, autem. Mám celý kufr pro sebe, z okýnka vidím krajinu. Ale stejně když nastupuju, tak trochu pláču, protože bych radši byla vpředu s páníčkem.
4. v čestném hracím souboji jsem porazila šestiměsíčního vlčáka, heč!
5. mám doma nového kamárada - papouška Ighora. Zatím se rozkoukává, ale já ho naučím štěkat!

Tak takhle to vypadá, když se dáme dohromady:A další obrázky můžete vidět v mám albu.