První sníh

První s níh v mém životě! Je to hrozně prima. Páníčci mi furt museli házet koule, ale některý jsem už nenašla a nemohla rozkousat.

A taky je hrozná sranda uklízet sníh. Taková skvělá hra!

Nadějná

Na výstavě v Letňanech jsem získala známku Nadějná.

Na to, že jsem tam byla bez páníčka, to je dobrý, ne?

Jo, a taky mi včera už bylo půl roku!

Blíží se můj velký den

Ahoj, páníček teďkonc nemá moc času na blogování, protože ho musí všechen věnovat mně. To mi vyhovuje .... já rostu jako z vody a přesně za týden mi bude půl roku.

Co je ale nejdůležitější, v sobotu jdu na svoji první výstavu. Tak mi držte palce, ať jsem krásná :o)

Snad si pak páníček najde trochu času, aby sem napsal, jak jsem dopadla.

Co je nového?

Páníček už nemá dovolenou ... ale o to víc se mi věnuje o víkendu.

Taky už máme hotovej celej plot, aby k nám nemohl sousedovic pes. Tak se s ním budu moc honit podél plotu.

A panička, ta si mě dala na platební kartu, heč. Vždycky, když mi bude něco kupovat, budu se na ni smát.

Rodinný slet

Účastnila jsem se rodinného sletu páníčků v Českým ráji. Byl to dost náročný den, po ranní procházce jsme hned vyrazili, dorazili na chalupu a tam bylo báječně.
Spousta věcí k prozkoumávání. Ale mě poštípaly vosy rovnou do čumáku, měla jsem ho asi hodinu hrozitánsky oteklej. Páníček se mi posmíval a volal na mne:
"Prasečí rypáčku"
Když už jsem byla unavená a chtěla se uložit ke spánku, přijela páníčkova sestřenka s Muffinem, je mu asi patnáct měsíců, ale i když už mám v kohoutku přes 40cm, není to vůbec vidět. A taky jsem ho nepřeprala ..... jednu chvíli se do mě pustil už vážně, až jsem měla šlinc nad okem :(

Ale jinak se mám báječně (až na malou rýmičku), protože má páníček dovolenou a tak s ním trávím spoustu času.

Pošramocené ego

Máme nového souseda - je o měsíc mladší než já, ale poráží mě. Já ho totiž nemám za co chytit, nemá takový plandavý uši :((((

Ale dejte mi čas a já při svý zákeřnosti už najdu způsob, jak ho zpacifikovat. Na to jsem zákeřná dost, muhehehe .:o)

Po dlouhé pauze

Můj páníček nemá čas psát mi deníček, protože je furt se mnou venku nebo má nějakou práci.

Ale já si žiju dobře, bydlím venku a konečně přestala ta vedra. Udržuju kontakt s ostatními psy (kromě souseda, toho jsem ještě nepoznala, protože se nastěhoval teď o víkendu).

Taky chodím s páníčkem na dlouhatanánský procházky, po kterých jsem úplně vyčerpaná. A po poslední takový ještě přijel páníčkův brácha a jeho děti, já jsem si s nimi hrála a pak když odjeli, jsem padla ta vlast.

Až bude mít páníček víc času, nahraje i nějaký fotky.

Kamna

Páníčci si pořídili kamna a hned je museli vyzkoušet. Já jsem šikovná, a proto se jich nedotýkám, ještě to ale musím pořádně vysledovat.

Tak jsem zase povyrostla

Docela to je vidět i na těch fotografiích. Za chvíli váhově doženu sousedovic ročního bígla.

Ten si k nám na zahrádku chodí hrát. Ale je to pro něj ďábelská zahrádka, protože když se rozvášním, tak pak kňučí u vrátek, aby ho už proboha pustili pryč ode mě! Jsem prostě dobrá a na mým území neporazitelná. Jo, a taky jsem trochu žárlivá, nesmím nechat páníčka hrát si s jinejma psama beze mě.

A to nejlepší nakonec - začala jsem spát v noci venku a jsem tak statečná, že jsem ani jednou nezaplakala. Páníčci mě hrozně chválej a já se jim ani nedivím.

Koukněte se do mý galerie ..... stojí to za to.

Další týden

... uběhl jako voda (do tý zatím nesmím :(). Chodila jsem na procházky, hrála si s páníčkem a paničkou, utužovala vztahy s okolím a taky jsem zlobila, protože jsem trochu tvrdohlavá. A co se stalo důležitýho?

Čtvrtek - byla jsem na očkování, samozřejmě velmi hodná a pochválená. Vlezla jsem i na váhu a mám asi 14kg. Rostu a můj páníček roste ze mě ...
Pátek - panička byla se mnou doma, byla jsem poprvé na procházce jen s paničkou. Ale zvládli jsme to obě! (Pán byl na fotbale, vyhráli jsme na falešnou Bohemkou 5:0, tak jsme měli radost - a ano jsem slávistka jako páníček, protože jsem už od mala sešívaná na hlavě)
Sobota - dvě dlouhatánský procházky s páníčkem a jeho synovcema. Byla jsem poprvé v lese, to vám byla paráda.

A nový psi za tu dobu - fenka rittchbacka Charlie Ann (a ta potvora si dělá zálusk na mýho Hakima, musím ji kontrolovat) a fenka vlkodava - sice jí bylo jen půl roku, ale byla obrovská a dost mi nafackovala při hře.

Bouda!

K sakru! Páníčci se vrátili z nákupu dřív a nachytali mě, jak spím v boudě. Teď už to neukecám a budou po mně chtít, abych bydlela venku furt :((( No co, chybama se pes učí ....

... ale zase jsem za odměnu získala krásnýho plyšovýho psa na hraní. Móóc krásně se s ním hraje!

Napajedlo

Páníček vyhrabal fotečky z mobilu, když nám sloužil jako napajedlo.

Abych nebyla nezdvořilá, tak vás seznámím: vzadu ritchback Hakim (1 rok), vlevo vlčák Jaff (7 měsíců) a vepředu já (3 měsíce).

Mazlení mi zatím nejde

Mazlení mi zatím moc nejde, protože musím do všeho hned kousat. Ale páníčci mají větší sílu, tak si mě občas odchytěj a pomuchlují ... ale mě se to ve skutečnosti líbí, jenom jim to neříkám.

Předevčírem jsem taky zažila úžasnou procházku - šli jsme paničce naproti autobusu hrozně daleko (až na Rohožník). Cestou zpátky jsme potkali Jaffa, tak jsem si s ním na cestě hrála. Když jsem už byla unavená, šli jsme ještě na návštěvu k Hakimovi a Lukášovi. Čtyři psi, já nejmenší, to byla prostě paráda ....
Taky jsem tam k nim vtrhla domů, abych jim ochutnala žrádlo. Pak zavřeli dveře a mysleli si, že na mě vyzráli. Cha! Já jsem je rozrazila hlavou a vtrhla tam znova. Vyhnali mě ven, ale hrozně se u toho smáli.
Fotečky z některých procházek jsou nově v mé galerii.

Vítězství po procházce

Konečně si páníček vzal na procházku foťák. Já jsem dělala všechno možný, abych mu utekla ze záběru, ale občas se mi to nepodařilo.

Ale jinak využíváme toho, že zemědělci sklidili pšenici a já mám najednou plno prostoru na zajímavý procházky.

Ale co je nejdůležitější - mám důkaz, že umím přeprat kamaráda Jaffa. A to je starší. Ale zatím ho přeperu, jen když si lehne na záda.

Hovno a Ighor

Tak včera na procházce jsem sežrala svoje první hovno. Páníček se tomu snažil zabránit, ale já jsem ho ošálila.
Je pravda, že pak se mnou moc nemluvil, říkal mi "Smradlavka" a "Prasátko", ale dneska už bylo všechno v pořádku. Vzal mě na dlouhatánskou procházku, vylezli jsme na vysokej kopec, páníček se pokochal výhledem do kraje a pak jsme šli zpátky.

Doma dělali pokus s Ighorem, nechali ho poprvé prolétnout. Já jsem ukořistila Ighorův oves, abych jim ukázala, že papouška nepotřebují, když mají mě.

Pak se dlouho snažili dostat Ighora do klece, já jsem si zatím hrála se soudem Roníkem. A kdyby vás náhodou zajímalo, jak Ighor vypadá, tak má vlastní galerii.

Srpnové stručně I.

Jak už jsem říkala, páníček i panička už oba chodí do práce a já se začínám přizpůsobovat jejich dennímu režimu. Taky už zvládám nové povely, třeba už skoro umím Lehni!, Sedni! umím bezvadně, asi jsem předčasně vyspělá.

Všichni taky říkají, že rostu jak z vody (a přitom rostu z granulí Purina ProPlan), už vidím na Igora z větší blízkosti. Občas, když mám radost, tak stojím u klece a štěkáním ho vyzývám ke hře. On si lozí po kleci a ignoruje mě :(

Taky už mám větší orientaci v okolních psech, ale ještě jsem je všechny nepřeprala. Ale až vyrostu ještě kousek, tak je srovnám. Dneska ráno na procházce mě pustili k Hakimovi (ritchback) na zahrádku, dobře se tam řádilo, ale ne úplně jsem vyhrála. Ale bojovná, to já jsem.

Začal nám srpen

.. a já jsem zase trochu povyrostla. Chodím už na delší procházky, jsem trochu tvrdohlavější a vůbec se toho děje hrozně moc.

1. paničce sundali sádru, takže už se s ní dá i hrát
2. začala jsem zůstávat přes den sama, ale zvládám to (i když chvílema je mi smutno)
3. byla jsem na dvou návštěvách, autem. Mám celý kufr pro sebe, z okýnka vidím krajinu. Ale stejně když nastupuju, tak trochu pláču, protože bych radši byla vpředu s páníčkem.
4. v čestném hracím souboji jsem porazila šestiměsíčního vlčáka, heč!
5. mám doma nového kamárada - papouška Ighora. Zatím se rozkoukává, ale já ho naučím štěkat!

Tak takhle to vypadá, když se dáme dohromady:A další obrázky můžete vidět v mám albu.

Po víkendu

O víkendu jsem hodně pracovala. Teda hlavně pomáhala páníčkovi. Teda spíš chtěla pomáhat. Byla jsem hrozně utahaná, ale furt mě to k tý práci táhlo.

Akorát v neděli ráno, když jsem se probudila a šla ven, tak mi páníček zavřel dveře domů. Tak jsem tam venku naříkala a byla na něj naštvaná. Ale pomstila jsem se páníčkovi v pondělí ráno, protože jsem schválně nešla ven a udělala loužicku uvnitř! A má to.

V pondělí byl páníček v práci, a když přijel, tak jsem ho kousala tak dlouho, až jsme šli na dlouhou procházku. Potkali jsme tři psy, ale ani jeden si se mnou nechtěl hrát :( A to vám řeknu, v tom vedru taková procházka jednoho utahá ... takže zatímco páníček tohle píše, já jsem úplně tuhá na svém oblíbeném místě.

P.S. přibylo hodně mých fotek!

U veterináře

Tak po pár dnech hraní a objevování a seznamování s okolím jsem dneska dopoledne byla u veterináře.
Nejdříve jsem trochu naříkala v autě, protože jsem chtěla sedět vepředu a páníček mě dal do kufru. Pak jsme přijeli k veterináři a tam to bylo hrozně zajímavý. Zatímco se paníček bavil s panem veterinářem, já jsem to tam prozkoumávala.
Pak mě páníček zvednul na takovej železnej stůl, pan doktor mi dal mňamku a začal mě prohlížet. Pak do mě píchnul injekci, ale já jsem si toho ani nevšimla.
Nakonec mě začali vážit a nechtěli věřit tomu, kolik jsem přibrala! Nakonec to tam bylo hezký, u toho doktora.
Jenom zase cestou zpátky jsem musela bejt v kufru. Ach jo.

Tak jsem opět tady

Zatímco si stále hraju a chvílemi zlobím, páníček nějak nestíhá. Tak to musím říct všechno stručně.
Neděle
Odpoledne jsem páníčkovi pomáhala pracovat na zahradě, z toho mám i nějaké fotky, ale není na nich vidět ta dřina a aktivita, kterou jsem tomu věnovala.
Pondělí
Ouvej, to byl špatný den, dopoledne vezl páníček paničku k doktorovi a nechali mě samotnou na zahrádce. Doteď nevědí jestli a jak moc jsem plakala. Když panička přijela zpátky, únavou jsem spala. Večer páníček někde pracoval a tak jsme se moc neviděli :(
Úterý
Ráno dlouhá procházka a pak přijeli z dovolené sousedi a jejich bígl Ron. Honili jsme se po obou zahradách a byla to super hra. (Teda, musím říct, že ten nezdvořák vbhěhnul k nám domů a označkoval paničce tu největší kytku v obýváku. Ta mu pěkně vyčinila!) Odpoledne hrozitánsky pršelo, ale večer mě vzal páníček na dlouhou procházku. Seznámila jsem se s jednou fenkou, ale taky si moc nechtěla hrát.
Středa
Dneska ráno jsem udělala loužičku uvnitř domu, první po třech dnech. Panička byla trochu zklamaná, a já jí při tom chci dělat radost. Pak jsme šli na dlouhou procházku, poprvé jsem přešla lávku přes potok a byla trochu vyděšená z bodlákového pole. Na konci procházky jsem si pohrála s ročním ritchbackem Hakimem, ale trochu se ho bojím. On je totiž hrozně velkej.
No, a teď, zatímco to páníček píše, tady spím a odpočívám ....

Tak už jsem se pořádně zabydlela

Tak jsem se pořádně zabydlela, už začínám zkoušet co všechno si můžu dovolit, co všechno můžu prozkoumat. Páníčkové jsou na mě ale přísní, ale to nevadí, stejně je mám ráda.

Od středy do teď jsem doma udělala jen pět loužiček. Vždycky když to pak páníček vytírá, tak to je hrozně zábavná hra s hadrem, do kterýho se dá zakousnout. Ale asi je lepší udělat loužičku venku, protože mě hned pochválí a hraje si se mnou stejně.

Dneska ráno na procházce jsem se seznámila s fenkou buldočka, která si se mnou hrála. Ale byla rychlejší než já :((( Budu muset hodně jíst, abych si taky mohla hrát. Taky mě na louce páníček sundává vodítko a běháme spolu. Páníček říká, že za potokem je ještě lepší louka, ale já se zatím bojím přejít přes lávku.

A jak vypadá můj denní program:
Ráno vstanu hrozně brzo, panička mi otevře dveře a já vyběhnu ven udělat loužičku. Pak si hraju, dokud páníček neudělá krmení. Po krmení jdeme na procházku, ta mě tak unaví, že až do oběda spím. Po obědě střídavě spím a hraju si a zkoumám okolí. Pak zase spím. V sedm mi zase páníček udělá krmení a pak zase jdeme na procházku. To mě zase unaví. Tak bych chtěla spát. Ale ještě v noci vstanu a udělám venku loužičku. Někdy mě to probudí tak, že bych si chtěla hrozně hrát, ale už to není ono.

Seznamování

Protože naší zahrádku znám už dobře, chodím s páníčkem na procházky, abych poznala co nejvíc ze světa okolo. A nejlepší je seznamovat se s ostatním psy.

Včera na procházce jsem se seznámila s fenkou howarda, ale ta si se mnou nechtěla hrát, chtěla si hrát s mým(!) páníčkem. Pak ještě cestou jsem potkala nějakého malého čokla, ale ty nestojí za řeč. Až budu velká, budu je ignorovat.

Navečer k nám přišel k plotu Jaff - půlroční německý ovčák. Páni, ten je proti mě velkej. Tak jsme si radši hráli přes plot. A dneska ráno na procházce to byl Ben - taky howard, ten si chtěl i hrát, ale trochu mě vystrašil, naštěstí mě páníček zachránil .... a po každý procházce jsem zatím vždycky hrozitánsky unavená. Asi takhle:

Včera mi taky páníček stavěl boudu, moc jsem mu chtěla pomáhat, ale on mě i odháněl. Za to ho teď trestám tím, že se do tý boudy bojím. To jsem zvědavá, co s tím udělá?

První ráno

Tak nakonec jsem šla spát dovnitř. Spala jsem tvrdě celou noc, i když jsem asi měla živé sny. Ale za celou dobu jsem ani nezakňučela (teda, jednou jo, když šla panička na záchod a já jsem zůstala sama).

Vstala jsem v 5:00 ráno a měla jsem hroznou chuť si hrát. Páníček až tak nadšeně nevypadal, ale hrál si se mnou. Dal mi najíst můj mléčnej mišmaš a pak vytáhnul kšíry.

Navlíknul mě do toho a šel se mnou ven. Nejdřív jsem nechápala, proč to na mě navléká, ale pak mi to došlo. On se venku bojí a tak chce mít se mnou spojení. Proběhli jsme se, seznámili s Lupitou (chrochtající buldoček) - ale radši na dálku a mně se to tak líbilo, že jsem nechtěla jít dovnitř.

Pak jsem si ještě chvíli hrála, ale nějak mě to zmohlo. Moji páníčci mě mají rádi, já je taky, proto vždycky usnu tak, aby se mě mohli dotýkat.

Stěhování

Tak si pro mě dneska páníček dojel.

Dostal ke mě nějaký papíry, nezapomněl moje oblíbený hračky. Odnesl mne do kufru, vystlaného kobercem a už jsme jeli. Víc nevím, protože jsem spala.

Pak jsme dorazili do nového domů, tam už čekala panička. Má na noze něco divnýho bílýho a nechce mě do toho nechat kousnout. Taky chodí pomocí dvou holí, ale ty taky neunesu ....

Rychle jsem to tam prozkoumala a zjistila, že nejlepší je to na terase. Páníček občas sice zašel dovnitř domu, ale jinak se mi věnoval. Dal mi najíst, napít, hrál si se mnou ... Jednou zašel domů na delší dobu, to se mi nelíbilo, tak jsem taky přiběhla dovnitř a musela jsem na něj štěknout. Pak pochopil že má jít ven.

Ty veškerý průzkumy a seznamovací hry mě hrozně unavují, tak občas vytuhnu. Ještě nevím, jestli budu spát vevnitř nebo venku, jak jsem zvyklá ...

Zítra je můj velký den

Tak zítra to přijde. Odpoledne si pro mne přijede můj nový páníček.
Už se ho nemůžu dočkat, doufám, že si pro mě všechno dobře připravil!

Já se taky připravuju .... zoubky mám nabroušený, ale ještě nevím, jestli mu dřív rozkoušu boty, kytky. Asi tomu nechám volný průběh a uvidím, jak to půjde bez plánování.