První sníh

První s níh v mém životě! Je to hrozně prima. Páníčci mi furt museli házet koule, ale některý jsem už nenašla a nemohla rozkousat.

A taky je hrozná sranda uklízet sníh. Taková skvělá hra!

Nadějná

Na výstavě v Letňanech jsem získala známku Nadějná.

Na to, že jsem tam byla bez páníčka, to je dobrý, ne?

Jo, a taky mi včera už bylo půl roku!

Blíží se můj velký den

Ahoj, páníček teďkonc nemá moc času na blogování, protože ho musí všechen věnovat mně. To mi vyhovuje .... já rostu jako z vody a přesně za týden mi bude půl roku.

Co je ale nejdůležitější, v sobotu jdu na svoji první výstavu. Tak mi držte palce, ať jsem krásná :o)

Snad si pak páníček najde trochu času, aby sem napsal, jak jsem dopadla.

Co je nového?

Páníček už nemá dovolenou ... ale o to víc se mi věnuje o víkendu.

Taky už máme hotovej celej plot, aby k nám nemohl sousedovic pes. Tak se s ním budu moc honit podél plotu.

A panička, ta si mě dala na platební kartu, heč. Vždycky, když mi bude něco kupovat, budu se na ni smát.

Rodinný slet

Účastnila jsem se rodinného sletu páníčků v Českým ráji. Byl to dost náročný den, po ranní procházce jsme hned vyrazili, dorazili na chalupu a tam bylo báječně.
Spousta věcí k prozkoumávání. Ale mě poštípaly vosy rovnou do čumáku, měla jsem ho asi hodinu hrozitánsky oteklej. Páníček se mi posmíval a volal na mne:
"Prasečí rypáčku"
Když už jsem byla unavená a chtěla se uložit ke spánku, přijela páníčkova sestřenka s Muffinem, je mu asi patnáct měsíců, ale i když už mám v kohoutku přes 40cm, není to vůbec vidět. A taky jsem ho nepřeprala ..... jednu chvíli se do mě pustil už vážně, až jsem měla šlinc nad okem :(

Ale jinak se mám báječně (až na malou rýmičku), protože má páníček dovolenou a tak s ním trávím spoustu času.

Pošramocené ego

Máme nového souseda - je o měsíc mladší než já, ale poráží mě. Já ho totiž nemám za co chytit, nemá takový plandavý uši :((((

Ale dejte mi čas a já při svý zákeřnosti už najdu způsob, jak ho zpacifikovat. Na to jsem zákeřná dost, muhehehe .:o)

Po dlouhé pauze

Můj páníček nemá čas psát mi deníček, protože je furt se mnou venku nebo má nějakou práci.

Ale já si žiju dobře, bydlím venku a konečně přestala ta vedra. Udržuju kontakt s ostatními psy (kromě souseda, toho jsem ještě nepoznala, protože se nastěhoval teď o víkendu).

Taky chodím s páníčkem na dlouhatanánský procházky, po kterých jsem úplně vyčerpaná. A po poslední takový ještě přijel páníčkův brácha a jeho děti, já jsem si s nimi hrála a pak když odjeli, jsem padla ta vlast.

Až bude mít páníček víc času, nahraje i nějaký fotky.